Váš košík je aktuálně prázdný!

Začátkem roku mi nebylo úplně dobře. Normálně jsem spíš optimista. Takový ten člověk, co vidí sklenici spíš poloplnou než poloprázdnou. Ten, kdo radost rozdává a snaží se ostatní podržet a povzbudit. Racionálně jsem měla spoustu důvodů k radosti a žádný vážný důvod ke chmurům. A přesto se ta radost nějak nechtěla dostavit. Jako by se ke mně…

Při pohledu na tohle krásné nebe jsem si uvědomila, jak málo na něj běžně koukám. A nejen na nebe, ale jak málo se dívám okolo sebe, protože jsem zahleděná do mobilu. Screen time radši ani nebudu komentovat. Masakr. Budiž mi jedinou omluvou, že mobil je můj pracovní nástroj. Ale i tak. Možná bychom všichni potřebovali…